Bez zábradlí by se schodiště stalo potenciálně nebezpečným místem a to i v případě, kdy leží mezi dvěma stěnami v jakési chodbě. Kdykoliv někdo při výstupu či sestupu zavrávorá, zábradlí mu umožní získat zpět ztracenou rovnováhu. Malé děti a staří, nebo hůře pohybliví lidé, vezmou zase zavděk, když se za zábradlí přitáhnou a pomohou si tak při výstupu do schodů.
Aby zábradlí plnilo tuto funkci, musí být pevné a musí mít příjemně hladké madlo, které má přesně takový průřez, aby se dalo obejmout prsty. A aby schodišťové zábradlí bylo zajímavým prvkem v interiéru, musí se dobře navrhnout a musí se na něj použít do konkrétního interiéru vhodný materiál, případně kombinace různých materiálů. Základním stavebním materiálem pro zábradlí bylo odjakživa a je dosud dřevo. Dá se tvarovat vyřezáváním, broušením i soustružením. Je pevné a odolné, má krásnou kresbu a jeho výhodou oproti jiným materiálům je, že je velice příjemné na omak. Mínusem dřevěných zábradlí je nutná údržba. Nestačí je jen otřít hadrem. Čas od času je nutné dřevo na zábradlí znovu napustit voskem nebo je pečlivě nalakovat.
Dalšími materiály vhodnými na stavbu zábradlí jsou kovy. Od klasického železa, upraveným různým způsobem po moderní, a velice odolnou nerezovou ocel. Železo může být kované, nebo prosté. Kované zábradlí dává punc originality, nehodí se však do všech interiérů.
Nerezová ocel hraje mezi kovovým zábradlím prim. Prakticky bezúdržbová, vhodná navíc pro kombinaci s jakýmkoliv jiným materiálem. Kombinace nerez sklo, anebo nerez dřevo, je prostě úžasná. Co se týče skla, používají se skleněné tabule z bezpečnostního, lepeného skla, opatřeného bezpečnostní folii connex. Sklo opět je bezúdržbový materiál. Proti otiskům a dalším nečistotám je ochrání nástřik speciálního materiálu na bázi nanotechnologií. Pokud je zábradlí celoskleněné, může být opatřeno madlem ze dřeva, případně z nerezu.
