Že šťastlivci z našich řad jezdili za minulého režimu na své chaty a chalupy, to se všeobecně ví. Zahraniční zájezdy nebo třeba i kratičké víkendové výlety nepřipadaly vesměs v úvahu, cestovní ruch tehdy nestál skoro za nic, a tak jsme si stavěli chaty nebo podobné objekty, kde jsme mohli trávit volný čas svobodně a ve svém.
Byly to tehdy pochopitelně jiné doby, než je ta, ve které právě žijeme. A tak jsme se spokojovali s kdečím, protože takové chaty byly žádané a nikdo netoužil je bezdůvodně prodávat, zejména když tu byly oficiálně státem stanovené nízké ceny, které prodávající neupokojovaly. Mnozí z nás se tedy spokojovali i s různými provizorii a nedostatky, jen aby takové víkendové obydlí měli. Topilo se, čím se dalo, svítilo se tím, co bylo k dispozici. A jestli jsme se mohli z něčeho těšit, pak z toho, že měli-li jsme tam už zavedenou elektřinu, byla tato o mnoho cenově výhodnější než dnes.
Dnes jsou chataři v dost odlišné situaci. Na chatách už máme nejrůznější výdobytky moderní civilizace, a tudíž mimo jiné i elektrické vedení, to abychom si tam mohli svítit, vařit či topit, případně používat jiná elektrická zařízení a nástroje. Ale tato dokonalost je provázena i nepříjemnou skutečností, že je elektřina pořád dražší. A tak se nám pobyt na chatách často prodražuje.
Ale pokrok naštěstí registrujeme ve všem možném. A tak je sice možné využívat drahé dodávky proudu od významných dodavatelů, ale nikdo nás k tomu už nenutí. A když někdo nechce platit mastné účty za elektřinu a zároveň chce tuto mít k dispozici, sežene se například solární elektrárna na chatu. Díky které můžeme mít výhodně vlastní zdroj energie i tam. A můžeme tuto využívat, jak je nám jenom libo, protože tu máme díky slunečnímu záření. A nikomu z majitelů podobných zdrojů energie se ještě nestalo, že by mu Slunce poslalo účet.
